Kostel sv. Jiří v Řečici

Kostel sv. Jiří v Řečici

Kostel je poprvé písemně zaznamenán v roce 1352 v rejstřících papežských desátků. Jeho přavděpodobný vznik se klade do 1. poloviny 14. století. I zde došlo k pozdějšim úpravám v období baroka. Kostel je vzácným připadem dochované lidové gotické stavby, která je vymalována malbami poněkud rustikálního charakteru. Jejich pravděpodobný vznik je kladen do třetí čtvrtiny 14. století. Obdélná loď kostela je plochostropá, na niž navazuje užší, příčně protáhlé presbyterium s žebrovou křížovou klenbou. K severní stěně presbyteria přiléhá valeně zaklenutá sakristie.

Řečické malby se dochovaly v lodi i presbyteriu. Severní stěnu lodi pokrývají výjevy Boje sv. Jiří s drakem, sv. Kryštofa a Umučení sv. Erasma. Vlevo na východní stěně se nachází obraz Zázračného rybolovu a vpravo fragment se Smrtí Panny Marie. Kněžiště obíhá dole úzký pás s postavami proroků a sibyl. V okenní zóně je znázorněna řada světců, na severu přerušená Ukřižováním a na východě Posledním soudem. Scéna Posledního soudu vrcholí výjevem Krista trůnícího na duze, nacházejícím se
v klenební kápi. Na klenbě se dále nalézají symboly čtyř evangelistů a vyobrazení slunce a měsíce. V koutech kněžiště jsou ještě vymalovány čtyři mužské postavy bez svatozáří, pravděpodobně jde o cyklus čtyř živlů.

Na fotkách je zachycen sv. Kryštof držící Ježíška při překračování řeky. Kristus a býk jako znamení evangelisty sv. Lukáše. Průvodce nám ukázal ve zdi zazděné as zbytky románského kostela.

Kostel sv. Martina v Dolním Městě

První zmínky o kostele nacházíme v rejstřících papežského desátku z roku 1352. Pravděpodobné datum vzniku kostela je po roce 1300. Původně byl kostel zasvěcen sv. Janu a jeho nynější patrocinium sv. Martina se poprvé objevuje až v roce 1653.

Jedná se o kostel s mírně obdélnou, valeně zaklenutou lodí a užším presbyteriem čtvercového půdorysu, zaklenutým křížovou žebrovou klenbou. K severní straně presbyteria přiléhá obdélná sakristie. Kostel byl renesančně a později barokně upravován. Poslední zásahy do stavby pocházejí z doby okolo roku 1800.

V kostele se částečně dochovaly nástěnné malby pravděpodobně z první poloviny 14. století. Na klenbě presbyteria jsou symboly čtyř evangelistů a andělé nesoucí mandorlu s žehnajícím Kristem, trůnícím na duze. Pod ním na východní stěně klečí coby přímluvci Panna Maria a sv. Jan Křtitel. Ve špaletě východního okna se nachází dvojice troubících andělů Posledního Soudu. Pod Pannou Marií a sv. Janem se na východní stěně zachoval pás s iluzivní arkádou, ve které stojí řada evangelistů a apoštolů a jež pokrývá i část stěny východní. Severní stěnu pokrývaly pašijové výjevy, které se však do dnešních dob dochovaly pouze fragmentárě. Významnou složku maleb v presbytáři a na vítězném oblouku tvoří stylizovaná ornamentika, převážně
vegetabilního charakteru.

Sv. Jan Křtitel vypadá, jakoby byl nasoukán do pruhované ponožky. Tak si malíř představoval, že vypadá velbloudí kůže, kterou měl na sobě. Výzdoba kostelů odpovídá výzdobě pravoslavných kostelů, které ji za staletí nezměnily. V lodi se uchovala pouze poškozená kompozice při vítězném oblouku na východní stěně vpravo. Tvoří ji dva pásy, z nichž horní vyplňuje scéna Boje sv. Jiří s drakem a dolní pak pozoruhodná figurální scéna, na které nejnovější literatura spatřuje kromě zcela evidentní postavy sv. Václava také možný alegorický výjev s Janem Lucemburským a Eliškou Přemyslovnou. Tato interpretace je však pouze hypotetická.

Kostel sv. Markéty v Loukově

Prvně se s kostelem sv. Markéty setkáváme opět v roce 1352, kdy je v rejstřících papežských desátků zmíněna i dnes již zaniklá ves Loukov. Původní stavba vznikla před polovinou 14. století (i když se nevylučuje i existence starší stavby v témže místě), krov sedlové střechy však pochází až z druhé poloviny 15. století. Teprve ve druhé polovině 17. století byla přistavěna ke kostelu věž čtvercového půdorysu. Kostel má obdélnou plochostropou lod’ a užší, obdélné, polygonálně uzavřené presbyterium s žebrovou křížovou klenbou. K severní stěně přiléhá drobná sakristie, zaklenutá plackou.

V roce 1941 byly v lodi, presbyteriu i sakristii objeveny středověké nástěnné malby poměrně vysoké umělecké úrovně. Nejnovější literatura je datuje do posledního desetiletí 14. století.

Na severní stěně lodi pod kruchtou se nachází malý devoční obraz sv. Matěje, o kus dál směrem na východ rozsáhlý obraz sv. Kryštofa a fragment s námětem Oplakávání Krista. Východní stěnu lodi při vítězném oblouku pokrývá na evangelijní straně několik nad sebe řazených pásů s výjevy Ukřižování, Poslední večeře Páně, Piety a Oběti Kaina a Ábela. Na epištolní straně je vymalována rozměrná scéna s výjevem Umučení deseti tisíc rytířů a nad ní Boj sv. Jiří s drakem. Severní stěnu presbyteria zdobí překrásný výjev Bolestného Krista s Arma Christi (nástroji umučení). Na zbytku severní a na jižní stěně se rozvíjejí scény z legendy titulární světice sv. Markéty.

Na fotce rak = ďábel chytá za patu sv. Kryštofa, aby mu zabránil přebrodit řeku s Ježíškem.
Správná cihlová kamna v hospodě v Dolním Městě jsou hotový zázrak.
Hrad Kámen s vystavenými motorkami a vchod do Chýnovských jeskyní.