Jak vznikalo Sdružení ambulantních otorinolaryngologů a foniatrů SAOF
V druhé polovině devadesátých let se objevuje potřeba ve vznikajících privátních ambulancích získat záštitu vůči zdravotním pojišťovnám a jejich snahám omezit platbu za práci. Vzniká řada nadoborových organizací , z nichž se ukázala jako nejživotaschopnější SAS (dále existoval SSL – Svaz soukromých lékařů). Kromě toho je v tuto chvíli nezbytností mít možnost zasahovat do rozhodování jednotlivých odborných organizací, v našem případě mít respekt a slovo ve výboru ORL. A to proto, že je vytvářena spousta doporučení, závazných postupů, posuzuje se vybavenost a odbornost. Mluví se o náplních oborů a o tom, co lze a co nelze provádět v ambulancích. Hodnotí se množství výkonů a jejich finanční ohodnocení. Posuzuje se vlastní existence privátní medicíny. Všechna tato a jim podobná doporučení, všechny ekonomické podmínky oboru, všechny odborné postupy byly vytvářeny na půdě ORL výboru. Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny komunikují pouze a výhradně s výbory odborných společností. Platilo tedy s nadsázkou, že pokud by ministerstvo zdravotnictví chtělo omezit ambulantní péči buď privátní nebo státní, v tehdejším ORL výboru, kde v té době byli pouze přednostové největších klinik, byl názor jednotný.
Soukromé ambulance
V několika oblastech a úrovních se objevují jednotlivci nebo malé skupinky privátních lékařů, kteří začínají vznášet svoje požadavky veřejně. V ORL společnosti se první veřejné vystoupení, které požadovalo personální změny ve výboru ORL společnosti a paritní zastoupení privátní složky ve výboru uskutečnilo na plenární schůzi společnosti v rámci otologického dne 6.12.1996.
Výbor reagoval tím, že nemění svoje složení ani způsoby práce (pouze přednostové největších klinik), ale pod tlakem vytváří sekci ambulantních lékařů. Jejím vedením je pověřen Šram. Ten opakovaně svolává sympatizanty na jednání o založení a existenci sekce ambulantních (privátních) lékařů do Řešovské, kde se zúčastňovali – Albrecht, Dvořák, Fink, Lejska, Markalousová, Žallmann a další. Zde se dlouhodobě řešila situace se založením této, do té doby neobvyklé sekce, odborné společnosti. (Všechny předchozí sekce společnosti vznikly na základě odborné profilace. Nyní na základě zaměstnání či vlastnictví). Vzhledem k tomu, že založení bylo zdlouhavé a hlavně kompetence této sekce byly nejasné a nebylo k nim ve výboru přihlíženo, hledala část aktivních privátních ORL lékařů i jiné možnosti, jak dosáhnout cíle – mít možnost ovlivňovat dění v ORL oboru. Jako nejschůdnější se ukazuje založení nové profesní organizace s vlastní právnickou subjektivitou a vlastním financemi, která by stála mimo odbornost ORL a sdružovala na základě dobrovolnosti všechny, kteří potřebovali zastání při vytváření privátní ambulantní sítě pracovišť. V polovině roku 1997 přichází Fink s návrhem na vytvoření takové organizace, která by zastupovala privátní ORL lékaře na všech oficiálních jednáních a vytvářela pro ně mimo odbornou společnost ekonomickou záštitu. Tak se objevuje první myšlenka vzniku SAOF. Jsou vypracovány stanovy, proběhne zakládající schůzka a žádost je odeslána k registraci na MV. Zakládajícími členy jsou: Albrecht, Fink, Lejska. Vlastní registrace na MV má datum 7.9.1997.
SAOF byl registrován na ministerstvu vnitra. Tím získává právní subjektivitu a možnost samostatného jednání na všech úrovních. V téže době je již situace natolik zralá, že ORL výbor kooptuje do svých řad zástupce privátní sféry (Albrecht, Fink, Lejska, Šram, Žallmann). Činnost se ubírá do dvou oblastí. Jednak bylo cílem získat pevné pozice v ORL výboru, aby všechna rozhodnutí, doporučení a záznamy byly lustrovány zájmy privátních lékařů. A současně vytvářet tlak na odbornou společnost, aby privátní složku respektovala a umožňovala její koncepční rozvoj. Druhou oblastí byla snaha o vytvoření vnitřní struktury organizace. Teprve pak bude možno navzájem spolu kooperovat, podporovat se a vzájemně se ochraňovat. Třetím pólem činnosti bylo prosazovaní zájmů při jednáních vůči MZ i ZP.
K prvnímu úkolu vedlo naše zastoupení ve výboru ORL. Od podzimu 1997 jsou členové SAOF trvale zastoupeni ve výboru společnosti. Jako kuriozitu je možno připomenout, že po celostátní podpoře vlastní kandidátky ve volbách 1998, zvítězili kandidáti SAOF na všech postech. Následovalo složité jednání s kolegy z klinik a tak vzniká pravidlo zastoupení, které platí doposud. Mezi lichým počtem členů výboru bude vždy o jednoho člena více ze státních zařízení a členů SAOF zbytek. SAOF má kromě toho vždy jednoho z místopředsedů společnosti.
Druhý směr byl řešen začátkem roku 1998, kdy byl rozeslán podle adresáře privárním ORL lékařům dotazník. Z něho vychází chuť členstva se začít celorepublikově scházet. Jako místo setkání byl od samého počátku zvolen Humpolec Spolkový dům. První Celostátní setkání SAOF se konalo 25.4. 1998 za účasti 105 lékařů (viz zpráva).
V třetí oblasti SAOF po několik let tápal. Zpočátku jsme jednali sami za sebe. Zúčastňovali jsme se všech zasedání na MZ i ZP. Léta pak ukázala, že mnohem účelnější a efektivnější je, když SAOF bude zatupován vyšší nadoborovou organizací, což je SAS.
V prvním výboru SAOF byli: Fink, Lejska, Markalousová, Matějů, Pokorný, Rutar, Vondrková, Žallmann. Tajemník – Albrecht. Revizní komise – Dvořák, Horsáková, Rosická.
______________________________
Doc. MUDr. Mojmír Lejska, CSc