Zdravotnictví je už čtyři měsíce napnuté k prasknutí – a to nejen v nemocničním, ale i v ambulantním sektoru. Z ekonomického pohledu na situaci kolem covid-19 velmi doplácejí ambulantní specialisté. Zatímco totiž nemocnice dostávají bonifikaci za covid pacienty na ventilaci ve výši 60 tisíc a praktičtí lékaři jsou alespoň jištěni kapitační platbou, ambulantní specialisté zůstávají odkázáni na výkonový systém. Skladba pacientů se ale výrazně změnila, protože plánované návštěvy se ruší a místo nich přicházejí urgentní pacienti, kteří by za normálních podmínek skončili v nemocnici. Zatímco tak náročnost péče roste, výkonů ubývá. Prezident České lékařské komory Milan Kubek proto navrhuje, aby ambulantní specialisté měli finanční jistotu v podobě dispenzarizační platby za chronické pacienty. Zároveň usiluje o to, aby na rozdíl od jara dostali odměny všichni zdravotníci, nejen ti v nemocnicích. Šéfům politických stran proto poslal dopis s prosbou o podporu požadavku odměny ve výši 50 tisíc pro všechny zdravotníky. Zatímco pojišťovny se na plošné odměňování netváří, ministr Blatný je pro, aby odměny dostali i zdravotníci mimo nemocnice – ovšem v jaké výši by to mělo být, zůstává neznámo.
„Zdravotnictví se ocitlo na samé hraně svých možností a již čtyři měsíce funguje v nouzovém režimu. Díky nezměrnému úsilí a obětavosti všech zdravotníků, i dobrovolníků, kteří nám pomáhali a pomáhají, se nám podařilo zachránit desítky tisíc pacientů. Přesto na covid-19 zemřelo více než 14 000 lidí. Celková úmrtnost se v ČR po několik týdnů zvýšila o více než padesát procent a na přelomu října a listopadu byla dokonce dvojnásobná, takže demografové zaznamenali i pokles očekávané průměrné délky dožití,“ píše v dopise šéfům stran Milan Kubek. Připomíná také, že právě zdravotníci jsou covidem nejpostiženější profesní skupinou – dosud chorobu prodělalo 57 tisíc z nich a 41 jich zemřelo. Zároveň mají vedle péče o pacienty provádět testování a nyní také očkování. Kubek proto prosí o podporu požadavku odměny ve výši 50 tisíc pro všechny zdravotníky, od lékařů po sanitáře či laboranty. „Tato odměna by se měla týkat samozřejmě také soukromých lékařů a jejich zaměstnanců, kteří svojí prací ulehčují přeplněným nemocnicím,“ dodává prezident lékařské komory.
Milan Kubek trvá na tom, aby šlo o jednorázové odměny – podle něj nepřipadá v úvahu, že by se místo toho například jednalo o platbách pro jednotlivé segmenty. „Smísily by se dvě věci a zdravotníci by byli okradeni. Jeden problém je podoba úhradové vyhlášky. Už od listopadu upozorňuji, že úhradová vyhláška ve znění kompenzační vyhlášky je mrtvý dokument. Počítala s chybným předpokladem, že na podzim další vlna epidemie nebude. Zatímco nemocnice dostávají bonifikace za covidové pacienty, ambulantní sektor a komplement žádnou kompenzaci nedostává. V současné době vůbec nevíme, za co jsme v loňském roce služby poskytovali – propady jsou veliké, péče byla poskytována s mnohem většími náklady za komplikovanějších podmínek. Druhý problém jsou odměny pro lidi, kteří ve zdravotnictví pracují. Za jarní vlnu dostali odměny zaměstnanci lůžkových zařízení, ambulantní sektor nedostal nic. Tehdy jsme mlčeli, ale nyní jako ČLK požadujeme 50 tisíc čistého pro každého zdravotníka, který pracuje ve zdravotnictví v úvazku 1.0,“ vysvětlil ZD Milan Kubek.
Ten se nyní rozhodl obrátit na šéfy politických stran, protože se podle jeho slov po dva měsíce nepodařilo domluvit ani s ministrem Blatným, ani s premiérem Babišem. „Dvakrát zmiňoval odměny v televizi, ale nic v tom neudělal. Naposledy mi to slíbil 18. prosince, od té doby se přede mnou zapírá,“ podotýká k jednání s premiérem Kubek.
Ambulantní sektor se tentokrát nechce nechat odbýt
Na současnou situaci přitom podle Kubka nejvíce ekonomicky doplácejí ambulantní specialisté. Jsou totiž odměňováni za výkony, těch ale nyní ubylo a pravidelní pacienti si nechávají posílat recepty elektronicky. Oproti tomu se starají o větší množství akutních pacientů, mnohdy takových, které doposud neměli v evidenci. Situaci navíc komplikuje personální oslabení.
„Kolegyně, která pracuje se mnou, má covid, její sestřička je doma v karanténě. Paní doktorka přes chodbu má covid, kožařka s ordinací vedle mojí je v karanténě, protože má covid její manžel. Zdravotnictví je pod velkým tlakem, struktura pacientů je zcela změněná, plánované kontroly nechodí, takže standardní výkony nemáme – všechno se odkládá. Chodí hlavně lidé, kteří nevědí, kudy kam, chodí lidé zanedbaní a s urgentními problémy. Ambulantně řešíme to, co se za standardních podmínek posílá do nemocnice. A v tomto pracujeme čtyři měsíce,“ popisuje Milan Kubek.
Podle něj by proto ambulantní specialisté neměli být závislí jen na výkonovém systému úhrad, ale měli by mít i pevnou sazbu. Platby by tak měly být rozděleny na výkony a dispenzarizační taxu za trvalé chronické pacienty, kteří se do ordinace vracejí. „Ambulantní specialisté teď nemají jistotu. Výkony nejsou, péče, kterou poskytujeme, je složitější a rizikovější. My přitom ekonomicky už ani nemáme na to, abychom slušně zaplatili personál. O to je trapnější, že na jaře dostali odměny úředníci v nemocnicích, kteří covid neviděli, a ambulantní sektor nedostal nic. Teď se ale odmítáme nechat odbýt,“ dodává Kubek.
Plošné odměny považují pojišťovny za demotivační
Odměny napříč zdravotnictvím ministr Jan Blatný rozhodně nevylučuje. „O dalších odměnách za covid-19 uvažujeme. Finanční prostředky by měly být alokovány ze systému veřejného zdravotního pojištění, nikoliv dotačním programem ministerstva zdravotnictví. Jejich výše se v současné době diskutuje se zdravotními pojišťovnami podle finančních možností systému,“ uvedl na dotaz ZD ministr.
Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády navíc vysloveně uvedl, že by odměny neměli dostat jen lidé v nemocnicích. „Předpokládáme, že se bude jednat zhruba o částku kolem 10 miliard korun. Ještě o tom budeme mluvit s paní ministryní, s panem premiérem, se zdravotními pojišťovnami, protože naším cílem je, aby tato platba šla z prostředků zdravotního pojištění formou bonifikace za službu poskytnutou covid pacientům. Mluvit teď o nějaké fixní nebo konkrétní částce asi není vhodné, protože je potřeba to rozdělit mezi všechny zdravotníky. Nechceme, aby to šlo jenom lidem v nemocnicích, ale aby byli oceněni všichni zdravotníci, takže na tomto se pracuje,“ řekl v pondělí Jan Blatný.
Z plošného odměňování by ale nebyly příliš nadšeny zdravotní pojišťovny. „O mimořádných odměnách pro zdravotníky by podle našeho názoru měl rozhodovat vždy zaměstnavatel, a to podle toho, jak se příslušný zaměstnanec zapojoval od péče o pacienty. Plošné vyplácení 50 000 Kč každému považuji za mimořádně nespravedlivé a demotivační. Zdravotní pojišťovny podle současných právních předpisů hradí poskytnutou zdravotní péči. Již současné úhradové vyhlášky přiznávají za péči o covid-19 infekční pacienty mimořádné bonifikace. Jedná se o tak velké finanční zvýhodnění, že by měla u zdravotních zařízení pro mimořádné odměny těch zdravotníků, kteří opravdu mimořádnou práci odvádějí, stačit, a určitě by to v takových případech mohlo být i více než 50 000 Kč. Plošné odměny pro všechny zdravotníky bez ohledu na jejich zásluhovost a podíl na poskytování mimořádné zdravotní péče by pojišťovny v žádném případě hradit neměly. Jsme přesvědčeni, že to ani současné právní předpisy neumožňují,“ napsal nám prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Platby má podle MZ a VZP řešit kompenzační vyhláška
Co se pak týče změny systému úhrad péče ambulantních specialistů, na tu se netváří pojišťovny ani ministerstvo. Cestou je podle nich kompenzace daná kompenzační vyhláškou. „V červnu 2020 byla přijata kompenzační vyhláška, která všem segmentům zdravotních služeb i ambulantním specialistům kompenzuje propady produkce v roce 2020. V současné době dochází k vyhodnocení dat za rok 2020, a pokud budou propady v jednotlivých segmentech vyšší, než se předpokládalo, tak jsme připraveni tuto vyhlášku novelizovat a nastavit vyšší kompenzace. Ve druhém čtvrtletí roku 2021 vyhodnotíme dosavadní průběh roku 2021 a jsme také případně připraveni vydat zákon o kompenzacích a kompenzační vyhlášku pro rok 2021, abychom všem segmentům zdravotní péče adekvátně kompenzovali propady produkce. Zdaleka nejsou touto situací postiženi jen ambulantní specialisté, ale i ostatní segmenty a některé i mnohem více než ambulantní specialisté, kteří mohou alespoň poskytovat distanční péči – např. lázně, fyzioterapie, nemocnice či následná péče,“ uvádí ministr Blatný.
Na kompenzační vyhlášku odkazuje i největší česká zdravotní pojišťovna. „Oblast vykázané zdravotní péče v úhradovém období roku 2020 řeší tzv. Kompenzační vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR (vyhláška č. 305/2020 Sb.). V úhradovém mechanismu kompenzace je výrazně navýšena hodnota bodu (tj. úhrada za výkon) a regulační mechanismus je upraven podle počtu ošetřených pojištěnců v referenčním období roku 2018 tak, aby byla výše úhrady a příjmy poskytovatelů zdravotních služeb pro rok 2020 zachována. Podle modelací a analýz, které Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky provádí, a na základě navýšené úhrady za výkon, vychází finanční vypořádání ve prospěch ambulantních specialistů. Doplatky za poskytnuté zdravotní služby tedy vypláceny budou,“ říká k tomu mluvčí VZP Milan Řepka.
Michaela Koubová
Zdroj: Zdravotnický deník